Pro hledání na stránce stiskněte Ctrl+F

Stanislav Vašina


Recenze převzaté ze stránek Stanislava Vašiny, kde můžete najít mnoho zajímavých věcí z autorovy vlastní tvorby.

od dalších autorů



Titulní strana HINT

Fritz Riemann
Základní formy strachu : typy lidské osobnosti, jejich vznik, charakteristiky a formy vztahů [Grundformen der Angst]

Nakl. údaje: Praha : Portál, 1999
ISBN 80-7178-313-7 (brož.)

Fritz Riemann pojednává o základních formách strachu, které hýbou psýché každého člověka, nehledě na jeho věk, sociální zázemí, kulturu atd. Jde o čtyři základní, dál už nedělitelné strachy a následné úzkosti:
1. Strach z odevzdání se, kdy se projevuje ohrožení osobního životního prostoru nebo integrity osobnosti. Neboť každé otevření se, každá náklonnost či láska nás mohou ohrozit.
2. Každý se také potká se strachem z uskutečnění svého já, individuace, jde o jakýsi strach z osamělosti, protože tento proces si musí odbýt každý sám.
3. Důležitý je též strach z pomíjivosti, stále něco končí, přestává, a my se s tím neumíme vyrovnat. Strach z proměny.
4. A poslední je strach z nutnosti, z tvrdé a přísné definitivnosti. Strach z nevyhnutelného určení, čím víc se usilujeme o nezávaznou svobodu a libovůli, tím víc se musíme obávat hranic a různých důsledků svých činů.
Strach a úzkost jsou však nezbytným prvkem v našem vývoji, podle toho, jak k nim přistupujeme, mohou pomoci či se stát neurotickými a obtěžujícími. Každý strach má svou historii, svůj vývoj, nejde jen o zlo, které musíme omezit, ale je to i neodmyslitelný faktor našeho vývoje.
Dokonalost a úplnost jsou dva lidské ideální cíle, oba jsou nedosažitelné, můžeme se jim toliko přiblížit v rámci svých mezí. Vždy se však můžeme pokusit zůstat si věrní, zachovat si svou individualitu, vyvarovat se závislosti a skrze poznání světa žít svou jedinečnost.
Ovšem vždy se schizoidně můžeme ze strachu o já vyhýbat kontaktu s lidmi, jakoby depresivně setrvávat v nějakém vztahu závislosti, jakoby nutkavě ze strachu ze změny a pomíjivosti lpět na všem obvyklém, nebo můžeme jakoby hystericky propadnout svévoli, abychom se vyhnuli strachu z nutnosti. To potom vede k tomu, že se vyhýbáme jednomu nebo několika velkým požadavkům a naše lidskost ztrácí na celistvosti.

Autor recenze: Stanislav Vašina