Pro hledání na stránce stiskněte Ctrl+F

Stanislav Vašina


Recenze převzaté ze stránek Stanislava Vašiny, kde můžete najít mnoho zajímavých věcí z autorovy vlastní tvorby.

od dalších autorů



Titulní strana HINT

José Ortega y Gasset
Vzpoura davů [Rebelion de las masas]

Nakl. údaje: Praha : Naše vojsko, 1993
ISBN 80-206-0072-8 (brož.)

Vláda, kterou nad současným veřejným životem vykonává duševní prosťáctví, je faktorem nejnovějším a nejhůře převoditelným na něco minulého. V evropské historii si až dosud dav nikdy nemyslel, že má "názor" na věc. Nikdy ho nenapadlo proti názorům "politika" postavit své vlastní názory. Zato dnes má průměrný člověk nejrozmanitější názory na všechno, co se na světě děje a má dít. Ale není toto výhoda, ptá se José Ortega y Gasset a hned si odpovídá: Ne, není. "Myšlení" průměrného člověka není pravým myšlením a vzdělání mu není vlastní. Myšlení je boj o pravdu a kdo chce mít myšlenky, musí se především rozhodnout usilovat o pravdu a přijmout pravidla, která tento boj předpokládá. Tato pravidla jsou základem kultury.
Okolky, pravidla, slušnost, zprostředkovací metody, spravedlnost, rozum! To všechno lze shrnout pod název civilizace. Všechny tyto složky civilizace předpokládají podstatnou a stále rostoucí touhu každé bytosti mít ohled k ostatním. Civilizace je především vůlí k soužití. Člověk je necivilizovaný a barbarský tou měrou, v níž nedbá druhých.
Forma, která v politice představovala nejvyšší vůli k soužití, je liberální demokracie. Žene úmysl mít k druhém ohled až do nejzazších mezí a je prototypem "nepřímé akce". Liberalismus je právě politický princip, podle něhož veřejná moc omezuje samu sebe a stará se, aby ve státě bylo dost místa i pro život těch, kteří nemyslí a necítí v souladu se státem, se silnějšími, s většinou. Liberalismus je svrchovaně šlechetný. Vyhlašuje nutnost soužití s nepřítelem a dokonce se slabším nepřítelem. Dav ovšem si nepřeje soužití s ničím, co k němu nepatří. Na smrt nenávidí vše, co není davem.
Ortega y Gasset řadí kupodivu k davu i vědce, kteří podle něho za ctnost prohlašují to, že se nestarají o nic mimo úzkou oblast, kterou obhospodařují, a zájem o celek vědění nazývají diletantstvím. "Specialista" v politice, v umění, ve společenských otázkách i v ostatních vědních oborech zaujímá stanoviska primitivní, stanoviska omezenečkova, ale zaujme je energicky a nadutě, aniž by si připouštěl, v tom je ten paradox, mínění specialistů těchto oborů. Tím, že ho společnost specializovala, učinila ho hermetickým a spokojeným ve své omezenosti, tento vnitřní pocit moci ho však pudí k tomu, aby se snažil nabýt vrchu i mimo svou specializaci.

Autor recenze: Stanislav Vašina