Tomáš V. Odaha
Recenze převzaté ze stránek www.odaha.com , kde můžete najít mnoho dalších zasvěcených recenzí nejen knih, ale i divadla, filmu apod. (včetně autorovy vlastní tvorby).
od dalších autorů

Titulní strana HINT

Boris Vian
Rozruch v Andénách [Trouble dans les Andains]

Nakl. údaje: Praha : Volvox Globator, 1996, c1992
ISBN 80-85769-78-6 (brož.)

Byť význam ať již literárního tak dramatického odkazu Borise Viana dosahuje nemenších výšin jako jeho slavný předchůdce a stvořitel Krále Ubu Alfred Jarry, potažmo jeho rumunský souběžník Eugène Ionesco, není jeho cesta ke čtenáři potažmo k divadelnímu diváku zdaleka tak jednoduchá.
Dílo Borise Viana lze rozdělit na dvě velmi prolínající se kategorie: ironie až na dřeň a kritika, ať již církve, společnosti, militarismu, pro změnu až na dřeň tak, že Vian není a nikdy nebude autorem přístupným pro čtenářské masy, ba, spíše právě naopak je tak trochu souzen býti autorem kultovním - tj. adorovaným, avšak známým jen úzkému okruhu zasvěcených.
Dalším důvodem Vianova nedocenění je i povaha samotného autora, jíž rozhodně nelze charakterizovat jako přehnaně ambiciózní či dokonce domýšlivou tak, že řadu děl Vian buď vydal jako fiktivní afroamerický spisovatel Vernon Sullivan, nebo se o vydání ani nepokusil tak, že vycházejí až posmrtně.
A jedním z těchto děl, ba jedno z nejstarších, nesoucí přímou inspiraci v Alfredovi Jarrym - ostatně Vian byl členem Collegia Pataphysicum tedy společností bojující satirou proti lidské hlouposti dle intence Jarryho posmrtně vydaného díla Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika - je právě pro změnu posmrtně vydaný Rozruch v Andénách.
Nicméně ač je Rozruch v Andénách plně patafyzickým dílem, jež ironizuje brakovou detektivní literaturu s krkolomnou stavbou příběhu, ne nepodobném současným telenovelám, kdy se postavy a nečekané zvraty v dějové linii s ústřední zápletkou pátrání hraběte Adolfína ze Svrbí a Serhomila Branivraka po zcizeném zupáckém paznehtu objevují nejen zcela náhodně ale i bez souvislostí a dalších návazností.
Bez zajímavosti pak jistě není velké paralely mezi Borisem Vianem a Ladislavem Klímou, Jarryho patafyzikou a Klímovým ludibrionismem, potažmo Rozruch v Andénách vs. Velký román tak, že Ladislava Klímu lze směle označit jako osobnost, jež se bohužel narodila v nesprávný čas na nesprávném místě, protože nepochybuji, že by se jinak Klíma stal jednou ze světově nejuznávanější a nejinspirativnějších osobností 20. století.

Tomáš V. Odaha - www.odaha.com