Marťánek

Recenze převzaté ze stránek Svět dětské fantazie, kde můžete najít nejen další recenze, ale knížky si můžete i objednat.

od dalších autorů

Titulní strana HINT

Ondřej Neff
Čtvrtý den až navěky

Nakl. údaje: Praha : Albatros, 2008
ISBN 978-80-00-01922-2 (váz.)

Ondřej Neff se narodil roku 1945 v Praze, kde vyrostl a studoval. V roce 1969 dokončil studium na Fakultě žurnalistiky a až do konce 80. let pracoval jako fotograf a publicista. Od roku 1996, kdy se staly počítače a internet součástí všedního dne velké části populace, se věnuje převážně internetové žurnalistice. Ovšem nejen novinařina je spisovatelův denní chléb. Zaměřuje se na tvorbu rozhlasových her, kde krom vlastních inscenací také dramatizuje romány Julese Verna. Pohrává si i s okrajovými žánry jako je komiks nebo počítačová hra.  Avšak, kdo zná jméno Ondřej Neff, tak ho určitě napadne především v souvislosti se science fiction, zkráceně sci-fi. Spisovatel se stal výraznou osobností tohoto často neoprávněně odsuzovaného žánru. Poprvé se zapsal do podvědomí fanouška české sci-fi roku 1984 s románem Jádro pudla. Od té doby vydal celkem jedenáct románů a šest povídkových sbírek.

ČTVRTÝ DEN AŽ NA VĚKY

Nové vydání povídkové sbírky z roku 1987 nám nabízí celkem 11 příběhů, které osloví jak milovníka tvrdé sci-fi, tak naprostého laika. Je ale pravda, že bych sbírku nedoporučila menším dětem, pro které není určená. Avšak pokud vaše dítko/ manžel/ přítel nebo kamarádka rozumí výrazům jako umělá inteligence, kyborg, agregát, biologická aktivita a podobně tak bude Neffův Čtvrtý den trefa do černého. Každou jednotlivou povídku předchází slovo autora, jakési nastínění doby, ve které dílko vznikalo a otázky, na které se autor snaží nalézt odpovědi. Pozornější čtenář objeví spoustu ironických narážek na soudobou společnost. Neff si pohrává s klasickými tématy – láska, nevěra, přáteslví, setkání, nechybí ani akce a nečekaný zvrat událostí...Příběhy to jsou provokativní, občas lechtivé, často k zasmání a pokaždé k zamyšlení. Jakoby každá povídka žila svůj vlastní život, začínající v peru autora a končící v myšlence čtenáře.

Tvář (!) člověka (?)

Tato povídka se zaměřuje na roboty, uměle vytvořené osoby, které se nám začínají tak podobat, že je jen otázkou času, kdy se začnou jako lidé také chovat. Hlavní postavou je žák – kyborg číslo 21, vytvořený s použitím mozku zesnulého Thomase Lodovice. Takto se v povídce nakládá s mrtvými lidmi – jsou přeměněny na roboty, kteří si nemají pamatovat nic ze svého tehdejšího života. Všichni roboti musí projít kyberškolu, kde po úspěšném složení zkoušek dostanou tvář. Do té doby je jejich hlava bílé vajíčko bez výrazu, které je odlišuje od lidí. Avšak číslo 21 je zmetek, nepovedený robot, který si na svou minulost vzpomíná a chce ji zpátky. Ikdyž se mu v tom dozorci snaží zabránit, Thomasova touha po životě je tak silná, že se mu podaří ukrást tvář a uprchnout. Zbývá najít autorizovaného biochirurga, který je schopen mu tvář implantovat. Nalezne perverzní doktorku Dagmar Sakade, ale nebudu prozrazovat, jak u ní pořídí. Thomasova happy endu se však nedočkáme.

Utajená posedlost Kamila Cajthamla

„Povídka o chorobně nesmělém člověku, na kterého se usměje štěstí a dostane osudovou příležitost, aby změnil svůj život. Dovede složit Rubikovu kostku, stane se mediální celebritou se vším, co to přináší. Včetně rychlého uvadnutí slávy a návratu do skučivě nudného normálu, ve kterém najde cestu, jak uvolnit svou utajenou posedlost.“
Kamil, muž středních let, měkoučké, oblé postavy, outsider a terč smíchu. Vede nedůležité oddělení kartotéky, žije se svou maminkou, která nenechá syna dospět a nikdy ! neměl ženu. A tomuto muži se do rukou dostane Rubikova kostka, ta novinka, kterou se snaží mladí i staří neúspěšně složit. A tomuto nesmělému Kamilovi se to podaří za dvě minuty. Takřka přes noc se stane mediální hvězdou a začnou se o něj zajímat nejen spolupracovníci, ale i tisk, rádio a televize. Dokonce se Kamil stal oblíbencem žen - zlatokopek i slavné televizní moderátorky. Kamil vnitřně vyroste, zvedne se mu sebevědomí a cítí se skvěle. Jen do té doby, než je uveřejněn návod na složení Rubikova hlavolamu. Náš hrdina dopadne tvrdě na zem reality a je to zase jen obyčejný nudný úředník. A co ta utajená posedlost avizovaná v nadpisu? To přeci nemohu prozradit…

Kontakt

„Tahle parodie vychází z jednoduchého předpokladu, že pokud my si v příbězích typu space opera představujeme mimozemšťany jako příšery s vykulenýma očima, mimozemšťané si mohou naopak projektovat nás jako příšery s úzkým nosem.“
Pepa Čermák a Ivo Klimeš jsou jedinou posádkou trajleru Orava 2 který veze náklad osiv, hydroponických hnojiv a paliva pro generátory na planetu Pluto. Na polovině cesty mezi touto planetou a Neptunem jim cestu zkříží nějaký objekt. Obrovský objekt.

„Kdyby tak byla menší. Proč jen není menší ? Mohli jsme tvrdit, že jsme ji přehlídli !“ bědoval Ota Klimeš, pilot trajleru. Avšak ignorovat cizí loď nemohli. Nejen kvůli tomu, že je Pepa mladší a navíc fanoušek sci-fi, tak rozhodli, že on zprostředkuje kontakt s mimozemskou civilizací. Ocitá se na neznámé lodi, kde se setká s BEM neboli Bug-eyed monster, nemálo podobné Spielbergově „Ítýmu. A jak dopadne první setkání lidstva s jinou civilizací, když probíhá mezi vesmírnými řidiči? To prozradí povídka Kontakt.
Kromě těchto povídek je v knize ještě dalších osm neméně povedených dílek, které si už dovolím představit jen v kostce.

Brownův pohyb je o pohybu částic prachu v pruhu světla, které celý život pozoruje knihovník Jan Kaufman. Když tam konečně uvidí hledaný obrazec, tak zemře. Že by štěstím ?

Večírek s překvapením nás zavede na menší večírek, kde se nudný hostitel Theodor Vysecký zeptá hostů, jak jim chutnala večeře. V této realitě se chovají chovní lidé – hominidé, ale jak se společnost vyrovná s myšlenkou, že povečeřela hovězí?

Součko - Představte si rozhovor mezi Alenkou z říše divů, filozofem Sokratem a profesorem Součkem. A teď se připravte na dialog o stroji času…

Jitro pro strašnou radost - Romeo a Julie. Ale v této současnosti je Julií Odona, příslušnice guzmánské rasy a Romeo je lidský samec. Ale společnost mezidruhové vztahy netoleruje...

Hrdinové kosmu je krátká povídka nebo spíše anekdota, která je napsána ve formě rozhlasové hry.

Čtvrtý den až na věky o tom, když někdo očekává každý čtvrtý den smrtelný útok, který nepřichází.

Vše pro dítě - Měli jste jako dítě imaginárního kamaráda? V této povídce se všichni neviditelní kamarádi svým dětem ztratí, chce jim snad někdo ublížit?!

Ty ostré bílé zoubky - Hororový příběh o starém, skromném vědci, kterému se podaří naklonovat člověka. Naneštěstí je jeho výtvor silnější a záludnější než originál…

Celkově na mě sbírka povídek zapůsobila příjemným dojmem. Příběhy jsou psané srozumitelným jazykem a dokážou čtenáře vtáhnout do děje. V souboru neschází povídky humoristické, filozofické nebo hororové a je jen na vás, kterou si vyberete. Jediný nedostatek bych knize vytkla a to je absence obrázků. Na druhé straně se fantazii meze nekladou a každý si může přestavit Guzmánce, Patrachuvakánce, Lumánce a ostatní mimozemské stvoření dle svých přestav. Pan Neff nám k tomu poskytuje množství příležitostí.
17.9.2008

Autorka recenze: © Marťánek - Svět dětské fantazie


_ _ _