Lucie Janků
od dalších autorů

Titulní strana HINT

Alois a Vilém Mrštíkové
Maryša

Nakl. údaje: Brno : Větrné mlýny, 2005
ISBN 80-86151-76-X (brož.)

Tak jo, odhodlala jsem se k další povinné četbě k maturitě. S nijak zvlášť velkým nadšením a se zbožným přáním, aby se mi kniha líbila alespoň zpoloviny tolik, jako jiná staročeská hra, konkrétně Strakonický dudák, jsem se začetla do popisu osob umístěného před prvním jednáním. A co má čtenář tedy od Maryši očekávat? Prvotně nic tak hlubokého, jako slibuje mnohá kritika. Snad by knize neuškodilo, kdyby se autoři více zajímali o psychologii a vývoj postav. Děj se odehrává v rozpětí dvou let a i když nějaké drobné změny naznačeny jsou, působí moc okatě a uměle a v podstatě je každá jedna osoba stále stejná. Tenhle nedostatek ale můžeme vytknout jen tehdy, hledáme-li ojedinělý, hluboký zážitek. Jako oddechovka Mrštíkovic hra funguje dobře. Je krátká, bez jakékoliv retardace, děj je jednoduchý, srozumitelný a všechny popisy scény, které ke každému divadelnímu scénář i samozřejmě patří, pěkně podněcují představivost a přenáší čtenáře do dob starých. Nejinak další aspekt, kterým je řeč, jakou je dílko psáno. Nejen staročeština, ale ještě ke všemu i těžké a každým coulem krásné nářečí podbrněnských vesnic.

A o čem že Maryša vlastně je? O dívce (hádejte jak se jmenuje:), žijící na vesnici v poměrně dobré rodině s otcem a matkou. Je zamilovaná do Francka, ale ten je nejen chudý, ale zrovna ho i odvádějí na vojnu a Maryšin otec dohodne své dceři sňatek s vdovcem Vávrou mlynářem, který ji může zabezpečit mnohem lépe, myslí přitom jedině na dceřino dobro a šťastnou budoucnost. Maryša se samozřejmě vzpouzí a bojuje proti rozhodnutí rodičů, ale nakonec jí nezbyde než kapitulovat, vzít si Vávru a přestěhovat se k němu a jeho osiřelým dětem na mlýn. Tady končí druhé jednání, na něž navazuje třetí o dva roky později. Čtenáři se nabízí nový, trochu změněný pohled na celou vesnici a hlavní hrdinku. Francek, stále zamilovaný, se vrací z vojny a zjistí, že si jeho milá vzala Vávru, tak začne pít. Maryša si ničeho na svém osudu ani slovem nestěžuje, ale s otcem od svatby nemluví a je na ní na první pohled poznat, jak ji soužití s despotickým mlynářem nesvědčí a že se dosud nesmířila. Zásadní zlom v ději způsobí jedna z mnoha vedlejších postav služka Rozára, když pustí Francka k Maryši do světnice. Francek navrhuje, že spolu utečou a budou žít v Brně, což Maryša rozhodně odmítá, protože nechce pošpinit jméno své ani své rodiny, nechce být "špatná", odvolávajíc se k Bohu a víře. O tomhle jejich setkání se ale dozví Vávra a chce Francka zastřelit. Zhruba v tomhle místě děj nabírá o něco větší obraz tragična a akce a jak vše nakonec dopadne, to už si musí přečíst každý sám..

Autorka recenze Lucie Janků