Lucie Janků
od dalších autorů

Titulní strana HINT

Colin Falconer
Hedvábná stezka [Silk road]

Nakl. údaje: Praha : BB art, 2005
ISBN 80-7341-472-4 (váz.)

Celý příbeh začíná prologem zasazeným do roku 1293 v Toulouse ve Francii. Řeholníka Williama dělí jen pár hodin od smrti, když k jeho lůžku sedá opat, aby mu dal poslední rozhřešení. A William mu vypráví svůj neskutečný, místy až děsivý příběh, který je náplní Hedvábné stezky.
Kniha je rozdělena na 8 částí, z nichž každá popisuje jiný úsek velkolepé cesty Williama a templáře Josserana Sarraziniho. Protože je to poměrně tlustá kniha (429 stran), čtenář tohle drobné odlišení rozhodně ocení.
Cesta začíná roku 1259 v templářské tvrzi v Akkonu na svátek Tří králů, kde je na srazu nejvyšších představitelů státu a církve zapálený mnich William pověřen úkolem odcestovat do Asie a přesvědčit tatarského chána chánů, aby přešel na víru světla. Je to ovšem jen záminka. Hlavní důvod cesty dominikánec nezná. Zato jeho doprovod na cestu, Josseran Sarrazini, který je vybrán proto, že umí obstojně arabsky, ano. Jde o uzavření spojenectví s Tatary proti jejich společnému nepříteli Saracénům - mimo jiné mohammedánům a uchvatitelům Jeruzaléma.
Když templář a mnich dorazí do Asie a předloží svůj návrh Chülegüovi, chánu celé Persie, je jim řečeno, že Chülegü není nejvyšší z Tatarů a není oprávněn rozhodovat o takové věci, jakou je spojenectví. Čeká je tedy minimálně osmiměsíční putování z Aleppa do Karakorumu, sídla Möngkeho, po Hedvábné stezce, jak se nazývá cesta napříč celou Asií.
Hlavní linii děje doplňuje také linie vedlejší zasazaná do místa zvaného Ferganská kotlina a popisuje a přibližuje čtenáři tatarskou princeznu Chutlun, dceru velmi významného chána jménem Chajdu. Chutlun je opravdovou pýchou svého otce. Na koni jezdí jako žádný muž z klanu, bít se také umí, je chytrá, statečná a krásná a ke všemu ještě dostala do vínku dar hovořit s duchy, tudíž se stala šamankou kmene. Jak je od začátku jasné, je osudem, aby se Josseran s Chutlun střetli. Rytíř Templu a tatarská princezna. Vděčný námět.
Chutlun je pověřena úkolem doprovodit barbara "Džasrana", jak mu říká, až do samotného sídla chána chánů, vládce celého tatarského světa. Problém je v tom, že mezitím Möngke, umře. Za jeho následovníka je podle očekávání na churajdaji (=sněm) zvolen jeho syn Arigböch. Proti tomu se ale postaví Möngkeho druhý syn Kublaj a v tatarské říši se schyluje k bojům o následnictví. Chajdu stojí za Arigböchem a tak Chutlun vede křesťanské vyslance právě k němu. William se jí od srdce hnusí a opovrhuje jím, ale Josseran ji i přes svůj barbarský původ přitahuje a po cestě se stále sbližují.
Když už jsou nedaleko od Arigböchova sídla, přepadnou je Kublajovi muži, zajmou Williama s Josseranem a odvezou je ke svému císaři. Dohoda o spojenectví je podepsána, křesťanství ale Kublaj odmítne přijmout. Naši poslové se vydávají na zpáteční cestu doprovázení jeho muži. Opět je čeká putování přes nekonečnou poušť Takla-makan, Střechu světa až do Akkonu, ale situaci zkomplikuje válka zuřící mezi Tatary. A tak se Josseran znova setkává s Chutlun. Zpět do křesťanského světa se vrací jen William a celý tenhle příběh vypráví těsně před svou smrtí.
Colin Falconer je geniální spisovatel a popsat a vysvětlit všechno, o čem v Hedvábné stezce píše by dost dobře vystačilo na další knihu. Krom příběhu zakázané lásky Josserana a Chutlun, nespravedlivé bolesti nevinné Miao-jen, fanatického, ne však nehříšného dominikánského mnicha Williama popisuje kniha také nejrůznější místa a běžný život v Asii 13. století (nutno dodat, že Falconer se drží pravdivých faktů) a to od nejchudších vrstev až po nejmocnější muže říše. Příběhu nechybí ani tajemno a nadpřirozeno a čtenáři se zajisté, stejně jako mně, nebude chtít knihu odložit. Moje shrnutí děje je opravdu stručné, oproštěno jakýchkoliv detailů. Zmínit jeden, musela bych ho vysvětlit druhým, třetím...a tak by to pokračovalo dál a dál, protože jak už jsem řekla je děj docela dost složitý, skláním se před vypravěčským uměním pana Falconera. Kdo se pustí do čtení Hedvábné stezky, litovat rozhodně nebude.

Autorka recenze Lucie Janků