František Pašingr
alias Fanýs
od dalších autorů

Titulní strana HINT

chytré knihy

Dominick T. Armentano
Proč odstranit protimonopolní zákonodárství [Antitrust and Monopoly]

Nakl. údaje:Praha : Liberální institut, c2000
ISBN 80-86389-04-9 (brož.)

Nejpozději v polovině 70. let už bylo zřejmé, že velká část historických protimonopolních případů nepotvrdila argumentaci ortodoxní teorie monopolu o chybné alokaci zdrojů. Ekonomická analýza významných protimonopolních řízení dokonce spíše ukázala, že obviněné firmy zvyšovaly svou produkci a snižovaly ceny, a obecně se chovaly tak, jak bychom očekávali od konkurenčních firem na otevřených trzích, kde jsou vystaveny přímé či potencionální konkurenci. Protimonopolní politika se v těchto případech snažila omezit konkurenční výsledek vůdčí firmy a tak chránit stávající tržní strukturu menších, méně efektivních podnikatelských organizací.

Monopol na svobodném trhu je spojen s dobrovolným omezením tržního výstupu v konkurenčních podmínkách. Ekonomové obvykle hovoří o monopolu, jedná-li se o případ jediného dodavatele produktu bez vhodných substitutů, či o případ dohody několika velkých dodavatelů produktu o omezení produkce. Taková monopolizace vede k omezení tržních výstupů (monopol omezuje obchod) a ke zvýšení cen pro spotřebitele.

Na základě kritiky konvenční a rakouské teorie monopolu dochází Rothbard k vymezení monopolu jako zvláštního státního privilegia, které právně vyhradí "určitou oblast produkce určitému jedinci či skupině".
Protimonopolní politika potom musí dospět k nutnosti zrušení takových priovilegií, která omezují obchod i samotné ortodoxní protimonopolní politiky.

Měřítkem efektivnosti daného způsobu využití zdrojů je hodnocení spotřebitelů, nikoliv ekonomů.

Konkurence zahrnuje podnikatelský proces objevování skutečných preferencí spotřebitelů a firem, které je dokáží uspokojit svými produkty. Konkurenční proces není omezován neúspěchem specifických produktů či firem nebo tím, že by efektivnost nebo preference bránily potenciálním soupeřům v soutěži. Ti, kdo říkají, že zachovávají konkurenci udržováním určitých konkurentů či dotováním nových firem při vstupu na trhy, ve skutečnosti nechápou podstatu konkurenčního tržního procesu.

Alcoa si udržela monopol na domácí produkci ryzího hliníkového ingotu 50 let, i když patenty na elektrolýzu pro produkci hliníku vypršely v roce 1906. Vstup do primární produkce hliníku byl obtížný, dokonce i pro Henryho Forda, protože Alcoa dosahovala velkých úspor z rozsahu produkce a technologických výhod ve výzkumu a vývoji. Alcoa přenášela tyto ekonomické výhody na kupující ve formě konkurenčních cen ingotu a bránila vstupu nových firem tím, že se chovala jako by skutečně existovali konkurenti usilující o odlákání zákazníků a získání dominantního podílu společnosti. Pouze díky takové výrazné ekonomické výkonosti si Alcoa skutečně udržela "monopolní" tržní podíl v produkci ryzího ingotu.

Armentano na mnoha příkladech ukazuje nesmyslnost státní regulace konkurence pod záminkou zabránit vzniku monopolu.
8.9.2009
Autor recenze: František Pašingr

_
_ _