František Pašingr
alias Fanýs
od dalších autorů

Titulní strana HINT

Vladimir Grigor’jevič Truchanovskij [Володимир Георгієвич Трухановський]
Winston Churchill [Ві́нстон Че́рчилль]

Nakl. údaje: Praha : Svoboda : Naše vojsko, 1986
ISBN (váz.)

Kniha začíná zajímavě, protože sovětský historik shromáždil kdejaký drb o Churchillově předcích. Neodpustil si ovšem marxistické úvahy o anglickém imperialismu.
Je roztomilé jak se soudruh Truchanovskij snaží na Churchillovi nacházet negativní vlastnosti a netuší, že ho tím vlastně chválí. Truchanovskij nemůže skousnout, že Churchill neměl žádné formální vzdělání.

Členové parlamentu v té době nedostávali za svou činnost v Dolní sněmovně žádnou odměnu. Svou existenci a výdaje spojené s volebními kampaněmi museli krýt z vlastních prostředků. Platy pro členy Dolní sněmovny byly zavedny až v roce 1911.
Žurnalistika a publicistika vynesly Churchillovi do jeho zvolení poslancem něco přes 4000 liber šterlinků. Pro dvacetišestiletého člověka to byla značná částka. Reálná hodnota libry štrerlinků byla v té době mnohonásobně vyšší než dnes a daně byly tak nepatrné, že nebylo zapotřebí je brát v úvahu.

Konzervativní politika přináší "drahé potraviny miliónům a levnou pracovní sílu milionářům". Když takto zhodnotil činnost konzervativců, vytáhl zpod řečnického stolku malý kus chleba (přibližně třičtvrtě libry), zamával jím a prohlásil: " Takový kousek budete dostávat, až bude realizována obchodní politika konzervativců." Potom vytáhl mnohem větší kus (asi dvě libry) a prohlásil: "Takový kus budete dostávat, zůstane-li zachována svoboda obchodu."

Sufražetky házely po Churchillovi kusy uhlí a jednou se dokonce pokusily zpráskat ho rákoskou po obličeji. Věci dospěly tak daleko, že se mohl pohybovat jen v doprovodu dvou tělesných strážců. Bylo třeba přidělit stráž i jeho šestiměsíční dceři Dianě, kterou sufražetky hrozily unést.

V britských vládních kruzích nebyl nikdo, kdo by energičtěji, vytrvaleji a důsledněji bojoval proti Sovětskému Rusku než Winston Churchill.

"Britský ministr vojenství Churchill," řekl Vladimír Iljič Lenin, "už několik let používá všech prostředků, zákonných a ještě více - z hlediska britských zákonů - nezákonných, aby mohl proti Rusku podporovat všechny bělogvardějce, aby je mohl zásobovat vojenskou výzbrojí. Je to nejzavilejší nepřítel Sovětského Ruska"

Tak tomu bylo i 28. dubna 1925, kdy Churchill předložil dolní sněmovně k projednání svůj první rozpočet. Zpočátku šlo všechno hladce. Nový ministr financí, který byl skvělým řečníkem, pronesl přesvědčivý projev, jímž poslancům předložil nový rozpočet.
Tento rozpočet vstoupil do britských dějin na dlouhou dobu a měl dalekosáhlé důsledky. Obnovil zlatý standard libry šterlinků. Za války a v poválečném období se reálná hodnota libry šterlinků značně snížila. Nyní byla obnovena na převálečné úrovni, tj. 1 libra šterlinků se rovnala 4,86 amerického dolaru.

Přestože Churchill používal služeb svých spolupracovníků a pomocníků, nebyl ani zdaleka ochoten sdílet jejich závěry k důležitým otázkám. Sám proto analyzoval a porovnával materiály, jež vyhledali, posuzoval je s odborníky a nakonec zpravidla dospíval k vlastnímu závěru.

V roce 1938 stál v popředí mezinárodních vztahů problém Československa. Německo požadovalo rozdělení země a odtržení částí jejího území ve svůj prospěch. Chamberlain byl ochoten i těmto německým nárokům vyhovět. Churchill však chápal, že vydání Československa Hitleroi nesmírně posílí Německo a stejnou měrou oslabí pozice Velké Británie a jejích spojenců v Evropě. Rovnováha sil se výrazně změní v neprospěch Velké Británie. Churchil odevzdal 21. září tisku prohlášení, ve kterém uváděl: "Rozdělení Československa pod tlakem Velké Británie a Francie znamená úplnou kapitulaci západních demokracií před nacistickou hrozbou síly. Takové zhroucení nepřinese Velké Británii ani Francii mír či bezpečnost. Naopak, vrhne obě tyto země do slabšího a nebezpečnějšího postavení. Jen sama neutralizace Československa znamená uvolnění dvaceti pěti německých divizí, které ohrozí západní frontu. Navíc otevře triumfujícím nacistům cestu k Černému moři. Není ohroženo jen Československo, ale svoboda a demokracie všech zemí. Názor, že je možno zajistit bezpečnost vydáním malého státu napospas vlkům, je osudný omyl. Válečný potenciál Německa poroste v krátké době rychleji, než Francie a Velká Británie stačí dokončit nezbytná opatření pro svou obranu."

Jaké city choval Churchill na sklonku svého politického života k Sovětskému svazu? Nerevidoval svůj postoj k socialistickému státu, neuznal, že boj, který proti němu desítky let vedl, byl marný? Nic takového. Naopak, v roce 1953 prohlásil: "Přijde den, kdy bude v celém civilizovaném světě nade vší pochybnost uznáno ..., že potlačení bolševismu při jeho zrodu by bývalo nesmírným požehnáním pro lidstvo."

Churchill jednou dostal otázku, jak se mu podařilo při tak intenzivním životě, plném úkolů a událostí, dožít se tak pokročilého věku. Odpověděl: "Nikdy jsem nestál, když jsem mohl sedět, a nikdy jsem neseděl, když jsem mohl ležet."


Kniha představuje Winstona Churchilla z pohledu komunisty. Takový pohled může být zajímavý, ale někdy mi dalo dost práce přemoci znechucení autorovými frázemi a číst dál.
13.6.2009
Autor recenze: František Pašingr

_
_ _