František Pašingr
alias Fanýs
od dalších autorů

Titulní strana HINT

chytré knihy

cep
Frédéric Bastiat : sborník textů

Nakl. údaje: Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2001
ISBN 80-86547-01-9 (brož.)

Na počátku 60-let někdo poradil mocné General Electric, že by bylo dobré udělat televizní dokument s myšlenkami Bastiata. Hercem, který tento dokument namluvil, nebyl nikdo jiný než Ronald Reagan. Byl to tak úspěšný pořad, že s ním začal jezdit po Kalifornii "naživo". Mluvil přitom tak přesvědčivě - o svobodě a roli státu - že mu bylo doporučeno, aby začal pronášet své vlastní projevy. A on opravdu začal.

Velmi slavný je jeho
(Bastiatův) esej o státu a často bývá jako motto uváděn jeho následující výrok: "Stát je velká fiktivní entita, pomocí níž se každý snaží žít na úkor všech ostatních". Bastiat také říkal, že stát nic neprodukuje, že nic nevytváří, že vytváří pouze byrokracii, vůči čemuž neviděl žádnou vhodnou brzdu. Říkal: "očekávat, že stát sám v sobě najde sílu ubránit se své přirozené expanzi, je totéž, jako očekávat, že padající kámen sám v sobě najde energii k tomu, aby se v pádu zastavil".

Bastiat tak odhalil jeden z dodnes nejzakořenějších bludů, kterému lidé podléhají. Může vláda stimulovat hospodářství svými výdaji? Na první pophled se zdá, že ano, ale je to jen proto, že registrujeme pouze viditelné účinky těchto výdajů. Ale už nevidíme, že vláda na své výdaje někomu odebrala peníze, a tím o stejnou sumu zmenšila výdaje soukromých osob. Bastiat k tomu říká:
"Existuje jen jeden rozdíl mezi špatným ekonomem a dobrým ekonomem: špatný ekonom se omezí jen na viditelný účinek, kdežto dobrý ekonom bere do úvahy jak účinek, který je vidět, tak i ty účinky, které nejsou vidět a které se musejí být pouze předvídány. Ale tento rozdíl je obrovský, protože se skoro vždy stává, že je-li okamžitý důsledek příznivý, pozdější, vzdálené účinky jsou katastrofální."

Podle Bastiata je i sociální solidarita trestuhodná. Negace solidarity musí vytvořit druh zodpovědnosti, která je vedoucí silou pokroku a systém k omezování zla a k rozlišování dobra. K zajištění a uspíšení správné odměny všech činů je nutno solidaritu omezit, aby nepůsobila proti individuální odpovědnosti a spravedlnosti. "Zavrhujeme umělou jednotu, která nedělá nic jiného, než že zbavuje osoby individuální odpovědnosti." "Jakmile uspokojování nějaké potřeby stane se předmětem péče veřejné, ztrácí jednotlivec část svého svobodného rozhodování, ochabuje ve svém úsilí, stává se méně člověkem... Tato mravní zmalátnělost, jež se ho zmocní, stíhá z téhož důvodu všechny jeho spoluobčany."

Bastiat byl zapřisáhlým odpůrcem státních podpor: "Do státní pokladny nemůže vstoupit nic pro prospěch jedné osoby nebojedné třídy, aniž by jiné osoby nebo třídy nebyly přinuceny to tam vložit. ..."Mějte toto na mysli a hodnoťte ochranná cla, podpory, zaručené zisky, zaručená zaměstnání, veřejná vzdělání, progresivní zdanění, bezplatný úvěr a státní podniky. Zjistíte, že jsou vždy založeny na zákonné loupeži a organizovaném bezpráví." Zákonnou loupeží rozumí Bastiat jednak přerozdělování společenského bohatství, kdy zákon "...bere jedněm osobám a dává osobám druhým" a dále celkovou hospodářskou činnost státu včetně jeho protekcionistických opatření: Z logiky Bastiatových úvah vyplývá závěr, který nepřekvapí: "Žádná zákonná loupež. Toto je princip práva, klidu, pořádku, stability, harmonie a logiky."

Dopis voličům (1846):
... mají oficiální většinu - jsou u vlády, panují. Přesto ale tuší, že vedou národ i sami sebe do záhuby. Mají sice většinu, ale v hloubi duše je kvůli zjevně podvodnému vedení voleb tlačí svědomí. Vládnou sice, ale vidí, že pod jejich vládou rozpočet rok od roku narůstá, přítomnost že je zadlužená a budoucnost zatížena závazky, že první nečekaná událost nás zaskočí bez prostředků; a jsou si dobře vědomi toho, že finanční problémy odjakživa vedly k revolučním výbuchům. Panují, avšak nemohou popřít, že panují lidem pomocí jejich špatných sklonů a že politická zkaženost proniká do všech tepen státu. Ptají se jaké budou následky takto vážné situace a jak může dopadnout národ, ve kterém je nemorálnost poctou a poctivost v politice předmětem výsměchu a pohrdání.

Slavný je na př. jeho argument, proč se staví železnice, proč parolodě a přístavy, když umožnění styku s cizinou a zlevnění dopravy jeví se takovým neštěstím, že se musíme jemu bránit armádou pohraničních finančních strážníků a vysokými cly.

Společnost je soubor služeb, které si lidé navzájem konají z donucení nebo dobrovolně, t. j. služeb veřejných a služeb soukromých.
Prvé z nich, jsou uložené a upravené zákonem, který nemůže být vždy dle potřeby snadno měněn, mohou přetrvati dlouho i s tímto zákonem k jejich vlastnímu užitku a mohou ještě podržeti název veřejných služeb, i když už nejsou ani službami a jsou jen veřejným týráním.
Bastiat snad znal Českou televizi.

Daně nutné a nadbytečné:
Beru ti pět franků, abych jimi platil četníka, který se stará o tvoji bezpečnost; abych vydláždil ulici, kterou každodenně chodíš, abych platil úředníka, jenž působí k tomu, že tvoje jmění a svoboda jsou respektovány, abych vydržoval vojáka, jenž chrání naše hranice. Václav Dobrák zaplatí beze slova, nebo bych se musil velice mýlit. Ale řekne-li stát : Beru ti pět franků, abych ti dal pět pět centimů odměny v případě, že budeš dobře vzdělávat své pole; - nebo abych dal tvého syna učiti, čemu ty nechceš, aby se naučil; - nebo aby pan ministr mohl přidati ke stu jídel o jedno více při své hostině; - beru ti je, abych vystavěl domek v Alžíru (Palestině), mimo pět franků které ti ještě vezmu každého roku, abych tam mohl vydržovati osadníka; vezmu ti ještě dalších pět franků na vydržování vojáka, jenž hlídá toho osadníka a dalších pět franků pro vydržování generála, který hlídá toho vojáka atd. atd.; jako bych slyšel zvolati ubohého Václava Dobráka: "Tento zákonný režim je velice podoben režimu zlodějů!"
8.5.2009
Autor recenze: František Pašingr blog

_ _ _