František Pašingr
alias Fanýs
od dalších autorů

Titulní strana HINT

Adolf Branald
Ztráty a nálezy

Nakl. údaje: Praha : Čs. spis., 1964
ISBN (váz.)

"Lidé v hotelu"
V první reportáži s budovatelským nadšením popisuje dost bídný hotel zvaný Nádraží.
Těžké alkoholy se tu čepují jen zdráhavě, vedoucí si zakládá na dobré pověsti podniku, na pijáky je tu přísnost. Nesporně k tomu přispělo i nedávné moudré nařízení, kterým byl snížen prelimitovaný plán v této nebezpečné disciplíně.

"Bílý prapor nad Košumberkem"
Další článek je o TBC.
Kde se však stále berou noví a noví záškodníci, proč vlastně dávno už nevisel na Košumberku bílý prapor, když máme PAS, INH, lék "1314", hojnost postelí a mléka, světla a švestkových knedlíků, proč tady ještě straší tubera, když jsme odzvonili kapitalismu a tohle je přece jeho choroba?

"Křivá svědectví"
O naivním poručíkovi, který si myslí, že lidé vlivem socialismu budou mluvit pravdu a mít rádi VB.
Podezření padlo na jistého mládence, který se kolem Zdenky točil, takový liberecký páseček, jenže ten ji zabít nemoh, to jsme věděli hned, jak jsme se na něj podívali. Ale stejně si poseděl ve vyšetřovací vazbě - rozhodně mu to na škodu nebylo, drží se teď spíš při zemi.

"Exkurze v oleji"
Popisuje příhody z branže motorové oleje, které znám již z jeho knihy "Valčík z Lohengrina".

"Opatovický poklad"
Nadšené líčení výstavby elektrárny.
Škoda, že básníci nemají rádi stavařinu alespoň jako pomněnky, a vůbec že nemají rádi práci, stromy mají rádi jen proto, že šumí, a řeku proto, že zpívá. Kdyby měli rádi věci pro jejich služebnost, hledali by pěkná označení pro všelijaké způsoby práce a nová slova pro nářadí, pro řemesla, pro stroje. Pak by se nám docela jinak mluvilo o práci. Byla by to báseň.

"Proměny"
Když Branald zrovna nejásá nad úspěchy socialismu, tak píše docela pěkné povídky.

"Nejhezčí chvíle"
Starý bolševik popisuje svou nejhezčí chvíli v životě:
To je dost těžké, soudruzi.
Snad loni, když jste přišli a řekli jste: Dělej mladým toho vychovatele. Mám jenom pět obecných - ale vy jste řekli: To nevadí, na počty mají děti učitele. My chceme, abys jim dával jinou školu. Jestli myslíte na to, co jsem prožil, dobře, to mohu. Já byl bolševik už v desíti, ačkoliv strana tenkrát ještě nebyla. Všechno, co jsem se pak o naší věci dozvěděl, bylo mi nějak povědomé, jako kdybych všechno slyšel předtím. Měl jsem to v sobě už s mlíkem.


"Jedenáct míšeňských jablíček"
Během jediného dne Branald udělá rozhovory s deseti kandidáty do MNV. Jen nechápu proč to nazývá volbami, když nebyli žádní protikandidáti.

Reportáže jsou nestejné kvality a některé se celkem dají číst, ale celá kniha za čtení nestojí.
20.12.2008
Autor recenze: František Pašingr blog