František Pašingr
alias Fanýs
od dalších autorů

Titulní strana HINT

Frederick Forsyth
Afghánec [The Afghan]

Nakl. údaje: Praha : Euromedia Group, 2007
ISBN 978-80-242-1931-8 (váz.)

Anotace

Frederick Forsyth svým Afgháncem znovu dokazuje, že v něm má žánr špionážního románu opravdového mistra. I v této knize vychází z nejžhavější současnosti, a přesto se mu podařilo vytvořit zcela originální a napínavý příběh, jenž kromě naléhavého poselství o novodobých hrdinech boje se zlem přináší i pozoruhodnou zprávu o historických příčinách terorismu a vnitřních mechanismech fungování Al-Kajdy. Svět má za sebou newyorské a londýnské atentáty a západní bezpečnostní služby si nemohou dovolit opominout ani tu sebemenší stopu, která by jim mohla pomoci odhalit další plány teroristů. V počítači vysokého představitele Al-Kajdy, jenž unikl zatčení jen tak, že spáchal sebevraždu, jsou nalezeny dva podezřelé textové dokumenty. Objevuje se v nich výraz Al-Isra, který odkazuje k zázračnému zjevení ze života proroka Mohameda. Odborníci na Korán potvrzují, že pokud je Al-Isra název plánované teroristické akce, může jít o nepředstavitelně ničivý úder… Zpravodajští experti se však brzy ocitnou na mrtvém bodě, aniž by měli jakoukoli představu, co vlastně ze strany Al-Kajdy hrozí. V tu chvíli přichází ke slovu zdánlivě šílená myšlenka - pokusit se proniknout přímo mezi vůdce arabských teroristů. Tím, kdo má na sebe tento úkol vzít, je Mike Martin, plukovník SAS ve výslužbě. Mike opouští rozestavěný dům, kde chtěl v klidu prožít zbytek života, a vydává se na nejnebezpečnější misi svého života ...

Komentář

Napínavý děj občas zadrhával na zbytečném líčení organizačních podrobností, které stejně nutně musely být smyšlené. Nejde však jen o napínavý děj, v románu jsou i myšlenky, které mi lecos ujasnily.
Jak vznikají fanatici:
Všichni pocházeli z chudých poměrů a vzdělání se jim dostalo v extremně orientované mederese, islámské škole, vedené wahhábovci, nejpřísnější a nejméně tolerantní sektou islámu. Neosvojili si žádné znalosti ani dovednosti, dokázali pouze odříkávat verše z Koránu, takže byli, stejně jako mnoho milionů mladých absolventů medres, prakticky nezaměstnatelní.

Z učení Muhammada Al-Wahhába vychází řada skupin řazených mezi extremisty.
Byl to kazatel z osmnáctého století a pocházel z Nadždu, nejpustšího a nejtvrdšího kraje ve vnitrozemí Arabského poloostrova. Zasloužil se o vznik té nejpřísnější a nejméně tolerantní z mnoha interpretací Koránu. To bylo tenkrát. Mezitím se situace změnila. Wahhábovu roli převzali jiní. Saúdský wahhábismus nevyhlásil válku Západu ani křesťanství, neobhajuje masové vraždy, natož zabíjení žen a dětí. Wahháb však připravil půdu pro intoleranci, do níž dnešní vůdcové teroristů sázejí svá semínka a pěstují zabijáky.

Radikály, skutečné radikály bych označila jediným slovem. Takfír. Ať ve Wahhábově době popisovalo cokoli, jeho význam se změnil. Opravdový saláfí nekouří, nesází, netančí, nesnese hudbu, nepije alkohol a nestýká se se západními ženami. Kvůli oblečení, vzhledu a náboženskému zanícení ho každý okamžitě pozná a zařadí. Z bezpečnostního hlediska je identifikace polovina cesty k úspěchu.
Někteří však přebírají veškeré zvyky Západu, jímž ve skutečnosti pohrdají, aby vypadali integrovaně a tedy neškodně. Všech devatenáct atentátníků z 9/11 proklouzlo bezpečnostními opatřeními, protože vypadali a chovali se právě tak. Totéž platilo o čtyřech útočnících z Londýna: zdánlivě normální mladí muži, chodili do posilovny, hráli kriket, slušní, ochotní, jeden učitel ze zvláštní školy, neustále se usmívající a plánující masovou vraždu. Na ty je třeba dávat pozor.
Co dodat.

11.8.2007